Pozorní čtenáři si jistě všimli, že celé září se pohádky a písničky v Avastím Momíkovi motaly kolem ovoce a zeleniny. Spoustu jsme se toho dozvěděli a mraky vyzkoušeli. A poslední týden, jsme to všechno skloubili dohromady. Teď už nás nikdo nenachytá.
NO A TEĎ SI TO VŠECHNO ZOPAKUJEME :)
Na konci týdne jsme byli na procházce v prodejně s ovocem a zeleninou a tam jsme vyzkoušeli, jestli vše naživo poznáme a pojmenujeme. Také jsme nakoupili společně brambory na poslední tvoření.
Jeden den jsme si třeba povídali o tom, proč je tak důležité ovoce a zeleninu jíst. O vitamínech a o zdraví. A aby nezůstalo jen u povídání, udělali jsme si mrkvovo-jablečný salát. I trochu medu jsme si do něj dali. U všeho jsme asistovali, všechno jsme zkoušeli. Umyli jsme jablko, zkoušeli jsme použít škrabku na mrkev. Strouhali jsme. Míchali. Jen do ochutnávání se nám zprvu nechtělo :D Ale když ochutnala první maminka, troufli jsme si i my. A jako bonus jsme si zbytek rozdělili do mističek domů, aby mohli ochutnat i ostatní rodičové.
Další den jsme zpívali Cib, cib, cibulenka. Teta nás dokonce učila taneček. A pak jsme natiskali pytle cibule i brambor. Tentokrát to ne úplně moc šlo, páč v kuchyni popletli brambor a batátu. Víte že to je trochu jiná brambora a s ní tiskat moc nejde? A cibuli nám půjčili oloupanou. Heleďte, to byla švanda. Ale stejně jsme to zvládli. A navíc teď víme, že ne vždy se musí vše podařit, ale svět se nezboří. A že je fajn zkoušet a improvizovat.
Mno a neboť brambory jsou základ stravy a tentokrát i tvoření, na jedno odpoledne jsme si nechali i oblíbenou říkačku “Koulela se ze dvora, velikánská brambora”. Nasmáli jsme se při zakrývání očí a uší a pak jsme se vrhli na dělání razítek z brambor. Umíte je? Teta říkala, že kouzlíme s vykrajovátky. Stačilo zatlačit bramboru na vykrajovátko, teta ořízla a razítko bylo na světě. Tiskání se nám tak moc líbilo, že jsme nezůstali u jednoho obrázku, někdo potiskal dvě čtvrtky a někteří si nesli domů i šest výtvorů :D
A protože jsme rarášci, byl týden protkaný i spoustou běhání, skákání, nebo překážkovými dráhami. A když už se odpoledne chýlilo ke konci, stavěli jsme. Třeba obří vláčkodráhu. Jo a ve středu jsme měli takový ekoprogram. Všechny nás to moc bavilo, ale bylo toho tolik, že se těšte na další povídání, protože to by se nám sem už vůbec nevešlo.
Tak zatím ahóóój
děti s tetama Ivet, Hankou, Luckou a Marťou
